Tradiční medicína je v západním světě stále oblíbenější a stále více se využívá zejména v kombinaci s moderní medicínou. Světová zdravotnická organizace (the World Health Organization) proto věnuje pozornost prosazování správného a racionálního používání různých škol tradiční medicíny. pokračování
Akupunktura
Akupunktura je důležitou součastí čínského tradičního lékařství. Na začátku byla jen léčivým prostředkem a postupně se stala vědou. Akupunktura je vědou lékařské techniky výzkumné akupunktury, aplikačního pravidla diagnozy a základní teorie. Akupunktura má dlouhou historii. Ve staré knize bylo napsáno o léčbě kamennou jehlou. Kamenná jehla vznikla v době před rokem 8000 až 4000. Čína objevila takovou jehlu v archeologii. V době Jara a Podzimu ( 770 – 476 př.n.l.) existovali lékáři. pokračování
Mongolská tradiční medicína
Mongolská medicína je tradiční medicínou, kterou mongolská národnost vytvořila a rozvíjela v lékařské praxi. Je také bohatou zkušenosti a rozumným výsledkem obyvatel mongolské národnosti v boji proti chorobám, je také lékařskou vědou jasného národnostního charakteru a regionálních rysů. Při léčbě s malým množstvím léků a s velkým účinkem i s nízkými ekonomickými náklady. pokračování
Tibetská medicína dnes
Jako součást čínského tradičního lékařství tibetská medicína už má více než 2300letou historii. V Tibetské autonomní oblasti se zdravotnický systém tibetské medicíny už popularizoval. V současné době v celé oblasti je přes 10 velkých nemocnic tradiční tibetské medicíny, kde pracuje několik tisíc zaměstnanců. pokračování
Základní teorie tibetské medicíny
V dlouhodobé výrobní, životní a lékařské praxi tibetská medicína postupně vytvořila systém svého zvláštního charakteru. Podle teorie tibetské medicíny, v lidském těle existuje tří velké faktory: za prvé, hnací sila udržující lidskou fyziologickou silu. Za druhé, vnitřní horko, za třetí, vnitřní sliznice. V lidském těle existuje 7 velkých materiálních základů, kterými jsou potraviny, krev, maso, tuky, kosti, kostní dřeň a další odpadky, jsou to malá a velká strana a pocení. pokračování
Tradiční tibetská medicína v Číně
Tradiční tibetskou medicínu dodnes používá několik tisíc tibetských lékařů, kteří své vzdělání získali v Tibetu, Qinghai, Gansu a v Sičuanu. V deseti čínských městech jsou tibetská lékařská zařízení (školy a kliniky). Největší kliniky jsou ve Lhase a Beijingu. V Číně bylo v roce 2000 také 57 nemocnic praktikujících tradiční tibetskou medicínu a 30 farmaceutických továren na výrobu tradičních tibetských léčiv, ovšem kvalita těchto tibetských léků vyrobených v Číně je často pochybná, protože během okupace Tibetu bylo zničeno velké množství medicínských textů, zabito mnoho lékařů a TTM téměř zanikla. pokračování
Léčiva v tradiční tibetské medicíně
Moderní tibetská Materia Medica je odvozena od knihy Jingzhu Bencao (Perlové byliny), publikované v roce 1835 Dumarem Danzhenpengcu. Tato kniha svým obsahem je srovnatelná se známou čínskou knihou Bencao Gangmu. Kniha je rozdělena do dvou částí. První je napsána ve stylu buddhistické sútry, která obsahuje učení o medicíně. Druhá obsahuje podrobný popis každé léčivé substance, včetně jejího původu, prostředí, kde ji lze nalézt, kvality, použitelných částí a vlastností. pokračování
Principy tradiční tibetské medicíny
V tibetské medicíně síla lung odpovídá síle váta v indické medicíně. Základním konceptem je pohyb, dech, chlad. V tibetské medicíně síla thidpa odpovídá síle pitta v indické medicíně. Základním konceptem je metabolismus, trávení, oheň. V tibetské medicíně síla bäkän odpovídá síle kapha v indické medicíně. Základním konceptem je omezování, mazání, vlhkost. pokračování
Tibetská tradiční medicína
Tradiční tibetská medicína nebo chcete-li tibetská bylinářská medicína má svůj původ v místní lidové tradici (známé jako bön), jejíž počátky leží ve 3. tisíciletí př.n.l. a která byla formálně zaznamenána lékařem na dvoře tibetského krále Ňathi Cänpa, který vybudoval nejstarší známý hrad Jumbulagang na úzení Tibetu v roce 126 př.n.l. pokračování
Taoistická čchi-kung
Stejně jako buddhisté, i taoisté věří, že jestliže si vybudují pevného a svobodného ducha (šen), vyhnou se tak kruhu opakované reinkarnace. Dosáhne-li taoista tohoto stádia, dosáhl cíle osvícení. Říká se, že dosáhl věčného života. Nicméně, není-li schopen vy-pěstovat si před svou smrtí dostatečně silného ducha, jeho duše nebo duch nepůjde do pekla, nýbrž bude sám ovládat svůj vlastní osud, přičemž buď zůstane duchem nebo se znovu narodí jako člověk. pokračování